Mapa - Pärnu (Pärnu linn)

Video z dronu Pärnu 2022 Pärnu (česky též Pernov nebo Pernava, německy Pernau, rusky Пярну, dříve Пернов, polsky Parnawa, lotyšsky Pērnava) je město ležící v Pernovském zálivu v jihozápadním Estonsku. Pärnu je významným prázdninovým letoviskem s mnoha hotely, restauracemi a dlouhými písečnými plážemi. Městem protéká stejnojmenná řeka. Na starších českých mapách se občas v důsledku přepisu přes ruštinu objevuje chybný název Pjarnu.

Ve středověku se na území dnešního Pärnu nacházela dvě města. Starší z nich – Staré Pärnu (Vana-Pärnu) – bylo založeno roku 1251 při ústí řeky Saugy jako sídelní místo biskupství. Když však v roce 1263 město vypálili Litevci, přesunul se biskup na sever do Haapsalu. Staré Pärnu zůstalo samostatné až do roku 1599, kdy se sloučilo s Novým Pärnu.

Nové Pärnu (Uus-Pärnu) vzniklo v podhradí křižácké pevnosti prvně zmíněné roku 1265. Město se rychle rozvíjelo, neboť leželo na důležité obchodní cestě do Novgorodu. Městská práva získalo roku 1318. Bylo obehnáno hradbami a stalo se i členem hanzy.

Význam města neupadal ani v pozdním středověku. V období švédské nadvlády bylo sem na čas (1699–1710) přesídlila i Tartská univerzita. V 18. a 19. století bylo Pärnu důležitým obchodním přístavem vyvážejícím zejména len a dřevo, který co do důležitosti soupeřil s Tallinnem. Ve stejné době se město stalo významným centrem estonského národního osvobození. Dlouhá léta zde žil národní buditel Johann Voldemar Jannsen, který zde v letech 1857–1886 vydával první estonsky psané noviny Pärnu Postimees (v originále Perno Postimees ehk Näddalileht).

Další rozmach města v 2. polovině 18. století a meziválečném období byl spjat s rozvojem lázeňství. Roku 1996 získalo Pärnu čestný titul letního hlavního města.